Blog - Švédsko divočina a sjezd 02 2024

Představte si, že se probudíte do zimní krajiny ve vyhřátem srubu, teploměr venku ukazuje -13°C, suchý vzduch a hřejivé slunce na tváři vykouzlí pocit, jako by bylo jaro. Kolem vás se rozprostírá nekonečná, panenská sněhová pláň a jediný zvuk, který slyšíte, je vrzání sněhu pod vašimi běžkami. Žádný stres, žádná civilizace, jen vy a dokonalá severská divočina.

Píše se rok 2024, je 7. únor a vše se zdálo být připraveno na expediční výpravu za sněhem. Vyrazili jsme z čr vozem a byli jsme celkem tři duše očekávající krásný zimní pobyt obklopeni sněhem. Naše auto bylo vybaveno opravdu důsledně a máme vyhrazený 7 denní pobyt na expediční klubovně ve švédsku. Klubovna ale byla tou dobou stále v renovačním procesu a vše bylo v provozu kromě koupelny, která byla tou dobou jen outdoor pod širým nebem.

Začalo v krásný den, ve který jsme si to v poledne namířili na noční trajekt ze Štětína do Trelleborgu. Vyrážíme autem z ČR den předem zamluveného termínu akce. Cesta z Jihlavy do přístavu je 6-7 hodin jízdy. Plavba měla trvat celkem 8 hodin, ale tento trajekt byl moderně vybaven a disponoval i saunou, která je v základní ceně trajektu. Ihned po nalodění jsme zalezli do sauny a jako řidič jsem si šel ihned po druhém kole sauny lehnout do kabinky. Čeká nás z přístavu Trelleborg ve Švédsku cesta přímo na sever celých 650km a cca 7 hodin čisté jízdy autem.

Na trajektu jsme si všichni odpočali a v 7 hodin ráno jsme po krátké hraniční kontrole vyrazili z přístavu směr na sever. Cesta šla jak po másle. Od Karlstadu začala být krajina zcela zasypána hlubokou vrstvou sněhu. Dorazili jsme ke krásnému vodopádu Famtfallet již po 16 hodině se všemi krátkými přestávkami. Na odbočce z hlavní silnice jsme museli zaparkovat vozidlo, jelikož cesta do lesa je v zimě využívána jen na sněžném skůtru. Dům který na nás čeká je ale cca 500metrů od hlavní silnice a to budeme muset dojít pro tentokrát pěšky, než vytáhneme sněžný skůtr a odvezeme alespoň zavazadla k domu. V domě teploměr ukazuje -6 stupňů pod nulou. Zatopíme v kamnech, v krbu ve společenské místnosti a druhý krb v ložnici. Zároveň nastartujeme plynový 15kw přímotop, který během deseti minut vytáhne teplotu na 15 stupňů. Zhruba za 3 hodiny jsou konečně nahřáté oba staré kachlové krby i litinová kamna v kuchyni, aby dokázali akumulovat dostatek tepla přes celou noc.

Den 1

Ráno venkovní teploměr ukazuje -13 stupňů pod nulou a uvnitř domu 11°c. Opět zatopit v kamnech, přímotop, za chvíli máme krásných 20°c. Od domu do kadiboudy bylo potřeba proházet sněhovou závěj a při této činnosti se najednou objeví velký JCB manipulátor s obrovskou teleskopickou lopatou. Během chvilky jsme měli před domem obrovský kopec sněhu a příjezdovou cestu a plochu u domu prohrnuto. Za 10 minut je onen stroj zpět s plnou radlicí štěrku, kterou pomalu zasypává příjezdovou cestu. Waw, tomu říkám komunitní servis, hlavně že o nás vědí. Plán na celý den byl ale jasný. Namazat běžky a vyrazit. Protože jsme byli jen 3 domluva tak byla jasná. Jedeme na běžky přímo od domu.

Jana i Petr se dopoledne brodí sněhem kolem ledopádu, vrací se za 2 hodiny, takže ještě připravujeme oběd v domě. V poledne nazouváme lyže a šlapeme si to do kopce po stopě sněžného skútru. Pozvolným stoupáním si to jdeme konstantně vzhůru asi 300 výškových metrů na délce 6km na kopec Brattasen 473mnm, dům je ve 150mnm. Asi po dvou kilometrech pozorujeme trojici losů asi 50metrů před námi. Ti pomalu přecházejí naši trasu a my pokračujeme značenou stezkou pro sněžné skůtry hlubokým a nekonečným borovicovým lesem. Za chvíli pozorujeme další pár losů před námi prchající. Později se ocitáme u altánku na vrcholové vyhlídce do krajiny a jsou téměř 2 hodiny odpoledne. Domlouvám se s Petrem a Janou na možnosti různých tras. Všichni se shodujeme na delším okruhu SV kolem kopce traverzem dolů a dále stoupání podél Famtan strže, kde bychom přešli most známe stezky kaňonu Famtleden na západní břeh divoké řeky Famtan. Tam pozorujeme početná stáda losích komunit pochodující borovými lesy. Pokračujeme přes jezero Hjalsjon a Ostersjon, kolem mnoha přírodních reservací. Jede se nám docela rychle, stezka pro sněžné skútry je perfektně upravena a kilometry přibývají aniž bychom někam spěchali. Je příjemný suchý mráz -6°c pod nulou, pocitově na +5°c a krásně to klouže. Nejsme úplně vybaveni backcountry a sníh mimo stezku je prašný a hluboký. Mapa snowmobile tras, kterou jsme si zakopili mynulý rok je sice přesná, ale zjišťujeme, že tras přibylo aniž bychom potkali jakýkoli sněžný skútr. Je zřejmě třeba mapu každý rok kupovat novou, tras každoročně přibývá a z nákupu těchto map se dotuje úprava sněžných tras. Tyto mapy totiž nelze sehnat v online verzi.

Celý den nám svítí slunce a my se pomalu vracíme z kopce dolů po trase sněžných stop až k domu. V závěru je dost strmé klesání a tak jedeme mimo stopu. Přijíždíme k domu kolem 16.30 a docela nám to pro dnešek stačilo. Zaděláváme na svařák a Jana si vyhrává na harmoneum a to se dlouho rozléhá po celém domě. Večer už máme v domě pěkně teplo a udržujeme 20°c. Akumulovaná kachlová kamna nahřátá po polínku a Petr si čte časopis o skitouringu v Trollheimen u otevřeného krbu.

Den 2

Na dnešní plán popojedeme trochu hlouběji do divočiny do rezervace Tandovala, která je svým nejvyšším bodem 750mnm. Ve stodole máme pro tyto účely k dispozici 4x4 vozidlo vybavené řetězy a navijákem, jelikož cesty k rezervaci jsou sice prohrnuty, ale je místy relativně velké stoupání pro obyčejné vozy. Do rakve na střeše vkládáme běžky a vybavení a nezapomínáme na vydatnou svačinu. Je možné si kdekoli rozdělat oheň na sněhu. V rezervaci je velmi málo migrující zvěře ve srovnání s lokalitou kolem domu. Migrující zvěř zřejmě nechodí přes kopce :) Do Tandovaly jezdíme každoročně a doposud jsme tam nespatřili žádné losí stopy.

Jedeme autem lesními cestami a na cestě je 4cm čerstvého prašanu. Od domu ke start pointu to je 40 minut jízdy autem divočinou. Nejčastěji vídaná zvěř v toto období je los a tetřev. Dorazíme do cíle a nazouváme rychle běžky. Je fantastické počasí - 8 pod nulou bezvětří, ale hřeje slunce tak, že stoupáme na vrcholek Tandovaly bez bundy. Ve sněhu se občas objeví stopy, které se snažíme rozluštit a tato mapa odkrývá tajemství místního života těch, co v zimě nespinkají. Šlapeme si to chvíli po hřebeni a v okolí je naprostý klid. Na vrcholku Tandovaly lze chytit signál z druhé severní strany od Dalarny, ale žádný provoz, jen my a příroda. Shodujeme se, že v této rezervaci strávíme zbytek dne a namíříme si to k celoročně otevřené chatě v údolí reservace, kde jsou také staré pastviny zcela odříznuté od světa. Děláme široký okruh, pěkně nám to klouže a sjíždíme až k jezeru Nora Almsjon, které je v zimě opravdu nádherné. Pokračujeme dále přes jezero Stora Almsjon a kolem 16:00 jsme zpět u auta. Janu s Petrem vysazuji cca 15 km před domem. Je to krásný pozvolný sjezd na běžkách při západu slunce. Kdyby něco potřebovali, mají vysílačku, popř 10km od domu už bývá signál. Jana a Petr dorazili až za tmy, a protože si zapoměli ofotit mapy sněžných tras a trochu zabloudili. Pro jistotu jsme si všichni dali mapy do pořádku zavčas a postahovali i vše potřebné na domě přes wifi, abychom si podobné faily nezopakovali. Nerad bych někoho hledal v noci na sněžném skútru po nekonečných lesích.

Den 3

Na tento den máme připravený výlet na 25km vzdálený exponovaný vrcholek Rosberget rovných 600mnm s krásnou a moderní chatkou, pěknými výhledy na okolní lesy a jezera daleko od civilizace. K chatce se vydáváme autem a parkujeme 3km od chatky na lesní cestě. Bereme si půjčené spacáky, jeden hrnec, lžíce i když nádobí tam v nějakém stavu je. Já si spacák neberu, Jana a Petr si užijí romantický večer s výhledy a jelikož je týden před úplňkem, budou mít po západu slunce i možnost pozorovat brzký západ měsíce a možná i noční polární záři. Nechávám je o samotě a jedu dolů na běžkách traverzem z kopce zpět k autu. Beru to obloukem přes Syssleback, kde je velký Coop a vyzvednu zásoby na několik dalších dní, kde má expediční klubovna mnoho nevyužitých bankovních potravin k dispozici a téměř zdarma. Vyzvedávám taktéž sjezdové lyže z půjčovny Fun4Elements, protože zítra v poledne se jede na sjezdovky do Branas. Sjezdové boty si už Petr s Janou půjčí v poledne přímo pod sjezdovkou.

Den 4

Ráno po snídani chystám oběd pro všechny a u toho stíhám i s něčím pomoci na domě než se ti dva vrátí, jelikož programy workaway jsou stále aktivní, čímž si někteří mohou přijít i na stoprocentní slevy pobytu s dopravou i jídlem zdarma. Volá Petr, že vyrazili z chaty a sviští dolů. Odhadovaný čas jejich příjezdu / sjezdu je kolem 10.30am, což je tak akorát. Přijíždí oba s vykulenýma očima, udiveni kolik losů po cestě ještě spatřili. Dávám jim za pravdu, že místní si opravdu stěžují a lov je pro každého rezidenta nepsanou povinností. Hunting losů je v zimně na mnoho místech k vidění na vyhrazených spotech s přístřešky, kde se věší maso a nechává na mrazu sušit, nebo zpracovávat. U toho si místní dělají oheň a baví se. Mezi hranicí s Norskem a Ambjorby je vyjíždět večer po 20 hodině nebezpečné, jelikož hrozí srážka s losem a s tak velkým zvířetem se opravdu srazit nechceš. Zároveň s jejich odstřelem moc nesouzním, ale chápu to. Maso jím také a kýtu z losa není těžké sehnat mezi místními.

Je 11.40 a jedeme do Branas. Máme to od domu jen 15 km. Jedná se o velmi moderní lyžařské středisko s kabinovou lanovkou a několik dalších sedačkových lanovek. Branas je v posledních letech velmi populární mezi investory, přibývají tak hotely a lidmi se to v zimním období jen hemží. V létě je tato oblast téměř bez lidí, jen pár lidí přijíždí si užívat downhill na kole, které si mohou zapůjčit i s lanovou dráhou. Pár minut po poledni jsme v půjčovně řešíme boty pro Janu a Petra. Za 5 minut je věc vyřešena, doladíme vázání na lyžích, kupujeme polodenní permanentku za 280 sek (600kč) a jedeme na kopec. Vleky jezdí až do 20 hodiny večerní, ale my odjíždíme v 18 hodin docela slušně vyježděni. Děláme večeři a naléváme vodu do brutaru a následně se chystá koupel pod širým nebem. Koupelna ještě není hotova, má to být v průběhu jara, ale vana pod hvězdami je něco co já osobně mám rád. Samozřejmě za občasného dopuštění horké vody z brutaru do vany se dá koupel spojit s horkou lázní a nyní tomu schází už jen polární záře.

Den 5

Tento den vyrážíme pro změnu do lyžařského střediska Trysil, vzdáleného 1.5 hodiny cesty a 100km. Jedná se ale o největší lyžařské středisko v celém Norsku. Je zde k dispozici několik veřejných grilů s vyhřívanými přístřešky, kde si také budeme vařit oběd a večer nás čeká velmi pěkné noční lyžování, kterého bychom rádi využili. Plán zní: vyrazit v 7ráno z domu do Trysi přijet v 8.30 . Poslední jízda v 19 hodin abychom byli v 20.30 už zpět na posteli v domečku. Tentokrát jen chystáme rychlou sprchu přes naše speciální elektrické čerpadlo, takže ohříváme rychle jen pár deítek litrů vody, které by pro nás 3 mělo stačit. Večer jsme se dohodli, že si na TV pustíme pěkný norský dokument o backcountry ve skandinávii a NP parku Sarek při společné sklence vína.

Den 6

Dnešní den jsme se dohodli na něčem méně pohybovém. Je pravda, že to není zrovna moje silná stránka, ale navrhl jsem 10 km krátký okruh kolem ledopádu a vodopádu Brattfallet jižně od Stolletu a 30 minut jízdy autem z domu. Jelikož jsou všude hromady sněhu, vezmeme si raději opět alespoň běžky jelikož nejsem příliš velký zastánce pomalých sněžnic. V této oblasti je málo projetých sněžných tras, takže jedeme na běžkách chvíli vyšlapanou cestičkou od návštěvníků vodopádu a dále pokračujeme stezkou vlastní. Terén byl opět více na backcountry, ale zvládli jsme se ve šlapání hlubokým sněhem vystřídat. Cestou zpět jsme se zastavili v rezervaci Skavasens, kde jsme si rozdělali oheň na místě pro místní lovce losů. Na těchto místech je vždy připravené březové dřevo pro další návštěvníky na podporu lovu, které se platí z místních daní. Bohužel jsme na žádné lovce za celý pobyt nenarazili, abychom si prohlédli zpracování losího masa. Je to poslední den pobytu a Jana s Petrem by se ještě rádi podívali na celoročně otevřenou chatu po cestě zpět k základně. Tato malá roubená chatka se nachází ve starých pastvinách obklopena přírodní rezervací ze všech stran a je také na kopci, což Janu velmi zajímá, jen škoda že poslední noc je dnes. K chatě se dá dojet na místo autem, takže není důvod počítat čas. Jenže po příjezdu se pár nechává unést sněhovou pokrývkou a rozjíždí se na běžkách místní rezervací po okolí a nakonec při západu slunce děláme u chaty táborák a opékáme zbytky svačiny. Jedeme divokou lesní cestou zpět k našemu domu. Horký čas, prohlížíme fotky, pak trochu vína, povídáme do půlnoci a upadáme ke spánku plni dojmů, nových zážitků a poznatků.

Den 7

Zpět do čech se všichni vracíme letecky. Letadlo nám letí 14.30 a ráno bychom měli stihnout vše poklidit a zbalit se na cestu letadlem domů. Vstáváme 6.30 ráno na nastavený budík, abychom v 9.00 byli na cestě. Expediční auto i skútr jsme stihli společně uklidit už včera večer, protože po cestě ale Petr s Janou chtějí zastavit v Torsby nakoupit nějaké artefakty a dary pro přátele nebo rodiče. Cesta na letiště Oslo Gardemoen zabere 2hod 40 minut jízdy autem a zastavujeme ještě dvakrát krátce u jezer v Norsku. Snažíme se být 12.30 na letišti, ale nakonec přijíždíme na letiště ve 13 hodin. Na parkovací světla si stihnu odbavit zavazadlo, Petr s Janou jdou zatím na gejt a já musím ještě odvézt auto na domluvené parkoviště, kde si jej vyzvedne řidič z klubu Fun4Elements, který nám zprostředkuje jeho další pronájem než vozidlo budeme opět potřebovat. Ve většině případů to jsou skialpinistické výlety do různých míst v Norsku kam se výpravy v zimním období expedice vypravují. Za celou podporu jsme velice vděčni a jsme rádi, že všechno šlo hladce a podle plánu včetně skvělého počasí. Sice to byl jenom týden, ale v hlavách nám toho utkvělo jako by to bylo týdny tři. Shodujeme se, že týden stačil, s ohledem na nízkou cenu letenky. Jana s Petrem se vydají na jiný low cost trip s expediční klubovnou Fun4Elements znovu až příští rok. Podotýkám, že tuto zimní akci v Ambjorby organizuji pro veřejnost jen jednou za rok. Ne že bychom tam častěji nejeli, ale máme na březen program pro kamarády s dětmi. Občas se organizuje workaway program, takže je možné sek programu přidat, pokud jsou hosté ochotni si pobyt odpracovat, což jsou 3-4 hodiny práce denně a pracuje se v zimním období hlavně večer v interiéru, aby mohli mít hosté denní aktivity neomezené.

Workaway program a jeho pravidla se můžete dočíst v sekci workaway na našich stránkách. Další podobná akce tohoto charakteru se bude konat koncem roku autem, nebo letecky z čr, ale zpět možnost pouze letecky.

Více info o následující akci naleznete